Support Israel

8.12.2010 - Antistávka

Jako státní zaměstnanec odmítám být spojován s vyděračskou akcí výpalnického sdružení, které si říká Českomoravská konfederace odborových svazů. Asi by to chtělo víc rozvést, ale nemám čas - v rámci osobní protestní akce chci během příštích 7 dnů věnovat práci navíc alespoň jeden pracovní den.

P.S.: tak jsem spáchal (konečně, zase) nejprimitivnější možnou diskusi, tak kdyby byl zájem...

3.6.2009

Sbohem Waldo.

Omlouvám se Za poněkud familierní oslovení, nemám to ve zvyku. Ale u Waldemara Matušky mi nějaké oficiální oslovení nejde přes klávesnici. Zpěvák s nejlepším hlasem, přesto (podobně jako Eva Pilarová) ve stínu těch mediálně profláknutých.

Žádná z jeho písniček se nikdy neoposlouchá, stejně tak, jako se dá pořád dokola dívat na filmy, v nichž hrál - od Kdyby tisíc klarinetů přes Fantoma Morrisvillu, Limodádového Joea až po Noc na Karlštejně. Vynikající zpěvák, výborný herec - prostě komediant v tom nejlepším smyslu slova.

Waldo, rád bych se s Vámi rozloučil, dovolte, aby to bylo kouskem Houpavé, písničky kterou jsem si od čtyř do sedmi let pouštěl snad každý den:

Až jednou umřu, a budu v pánu, tak pak mi dejte růži na kabát,
a z mýho koltu, pak vystřelte ránu, ať každej ví, co já měl rád.
A nad mou hlavu, v příslušná místa, tak tam by měl mě hrobník nápis dát,
zde leží v pánu, ctná duše a čistá, co nikdy nedovedla lhát.

Sbohem, svět bude bez Vás o něco smutnější.

P.S: Houpavá, to byl můj předškolní a mladší školní věk. Později se favortitem stala Tuhle rundu platím já a v dospělosti jsou to Čas chvátá:
Ne, nemám kariéru v plánu a sluhou panů se nechci stát.
Svůj chleba jím, sví víno pívám a po svým zpívám, jak to mám rád.
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí:
S časem prý člověk nerovný boj svádí, tisíckrát dostal zabrat, no jen houšť.
A tak dál nosíš po kapsách sny mládí bez těch snů byl by svět holá poušť.
a samozřejmě Už koníček pádí:
Mám jediný přání, snům ostruhy dát a pod známou strání zas kuličky hrát.

a to nemluvím o Kristýnce, Slavících z Madridu, Eldorádu, spoustě lidovek a samozřejmě Kladivu:
Bylo by to krásný, bejt větrem nebo bouří a kladivem i tónem a bůhvíčím dál
a zpívat, že svítá, a nebo, že se stmívá, bejt obyčejnej zvon a znít a zpívat dobrejm lidem,
ó, to bych si tak přál.

28.4.2009

15.2.2009

Čas chvátá a já nestíhám málem ani fotit. Lednové víkendy jsem trávil výrobou antiradarů. Tím míním zařízení pro obranu vybavení bytu před ostrými zoubky. Pejsánek se ale vyvíjí a projevuje mimořádnou bystrost i sílu. A tak jsem tento víkend věnoval upgradu antiradarů. No, snad bude chvilku lidský důvtip a um převažovat nad psím nasazením...

Včera jsme byli poprvé na cvičáku. Radar byl ze všech přítomných čtvernožců nejmenší a nejmladší ale snažil se. Jak jsem se zmínil, čas je neúprosný a Radar roste jako z vody. Takže bez nějakého výběru několik fotek v sekci Radar...

26.12.2008

21.10.2008

Chtěl jsem začít psát až potom, co bych dodělal celý tento webík (teda skoro dodělal, jinak bych nezačal nikdy), ale momentální situace mne k tomu dohnala. Takže, i když vím, že sem skoro nikdo nepáchne, musím se tu vycenit:
JSEM POLITICKY STUPIDNÍ
paroubku, děkuji, probudil jsem se
(jen doufám, že se probudí i modří ptáci...)

... a taky jsem politicky nekorektní, doufám, že tu bude radar a taky doufám, že se připojíme k Irsku a pošleme Lisabonskou smlouvu a všechny možné její následnice k čertu a ...